Konfrontace- Q

Název výpravy: Konfrontace

Začátek a Konec: Hyperboloid - přes Džungli - až k Ruinám chrámu.

Místa: 5 osob ( Vince McGregor, Izcoatl, Santes, Neo Wilson, Lila Mortal (napsala velmi těsně před ukončením, nevšiml jsem si toho).. -> Ukončeno)

Třída: Průzkumná, možná oddechová. Ke konci spíše akční.

Vedoucí: Vince McGregor (Účastní se i jako postava)

Start: 20.srpna, pokud se nabere dostatek hráčů, tak klidně dříve.

NPC:
SCD-III: Stříbrný komunikační droid lemovaný tyrkysovou barvou a žárovičkami, jeho jméno je odvozeno od jeho výrobce, SCMO Comunnication droid třetí generace. Vypadá jako kostra jakéhokoliv vzpřímeného tvora, tedy lépe řečeno je vychrtlý, vidíte jeho ocelová žebra a veškeré součástky, hardware či jiné věci co by měl robot mít. Jeho paže vypadají jako kosti, jejich průměr činí snad méně než 7 centimetrů, v loktech se nacházejí pístové klouby, které při aktivace notně vypustí páru a začnou syčet. Tenké, dlouhé prsty disponují tím samým, ovšem tam, kde by měla živá bytost bříška prstů, má SCD jakési želé s vroubky, které mu umožňuje manipulovat s předměty jako jiná dlaň. Hlava je krabicoidního tvaru s vystupujícím trojúhelníkem, který je domovem tří fotoreceptorů. Ty se určitě nemusí stydět za to, že jejich dědečkem byl nějaký primitivní fotoaparát, jsou schopné zoomu a osvětlení. Okohybné svaly nahrazuje otáčející se základna každého z nich.
Osobnost u něj není, je to stroj. Nicméně je nakonfigurován tak, aby byl přátelský, vstřícný, což mu propujčuje naivní vystupování.
Jeho cena se pohybuje okolo sto tisíc kreditů, takže si nemůžeme dovolit jeho ztrátu, či poškození, ne-li zničení.

Nar'lakšek: Lingvisti nedávno objevili jakousi starobylou destičku, naznačující, že se zde nachází inteligentní život. Podle překladu do našeho jazyka mluví tato písemnost o jakési věci, která se zdá jako jakási modla, ačkoliv k ní mluví v životném rodě. Soudíme, že se jedná pravděpodobně o nějaký kus kamene nebo totem, ke kterému se obyvatelé modlili, nejedná se o nebezpečí, pokud to bylo živé (což je jedna z alternativ), rozhodně to bude již mrtvé.

Úvod: SCMO vyhlašuje první průzkumnou výpravu do hlubší části džungle, ti, co se vrátí s výsledky mohou podstoupit výcvik a následné povýšení do kategorie TCU, a že se tam jen tak nikdo nedostane. Nedávný důkaz výskytu inteligentního života tomu dává ještě větší význam, pokud dojde k setkání, doporučujeme se pohybovat s extrémní opatrností, nevíme, zda-li prosté podání ruky neznamená třeba urážku. Bude vám dán do svěření náš protokolární droid, který by mohl usnadnit komunikaci s obyvateli, pokud je vůbec najdeme.

Robot poslušně stál u Antény Emerald Peaku. svými fotoreceptory hledal jakéhokoli zaměstnance, který by se k němu přiblížil a tím se identifikoval jako uchazeč na průzkum. Nikdo takový se ovšem nenašel, teda prozatím.
Droid měl v sobě zabudován příkaz, aby neopouštěl lokaci, než se identifikují budoucí TCU.
Nemohl se nudit, protože neví jak, místo toho se něco uvnitř hrudního koše roztočilo a pak přestalo. Načež se jeho fotoreceptory na trojúhelníkové základně roztočily a zablikaly. To prováděl čistku svého operačního systému. K živému tvorovy by se to mohlo přirovnat asi jako odbočka na záchod.

Jakoby se dokulhá k robotovy. Je stále vyčerpaný.Nejspíše jak se snaží jeho mozek sviknout na nervovou soustavu jeho robo ruky. V hlavě, nebo spíš před očima mu problikávají různá čísla a písmena. Je zmatený. Blízko před robotem se zastaví, jelikož ho příšerně začala bolet hlava. Slyšel pískání v hlavě. "Aaaarrggghhh!!! Něco je špatně!! Urgghh...", křičí bolestí. Najednou to přestane. Nao se zvedne promne si oči. "C..C..Co-co sakra bylo...". Dojde k SCD-III a řekne mu: "Ty...Ty jseš ten robot, s kterým jdeme na průzkum nebo co to říkali?...". Čeká na odpověď. Nic. "A kde jsou vlastně ostatní?....", zeptá se.

Pomalým krokem si to štráduje přímo k droidovi. Je oblečen do maskáčoých kalhot, přičemž na sobě má krom toho ještě jednoduchou vestu, kterou si zapl, aby mu nevlála na hrudi.
Oči, stejně jako obvykle byly skryté za neprodyšnými černými skly a umožňovali tak skvěle vidět v plném denním světle, které se od černých, světločivých ploch masky, odráželo.
U pasu se mu jako obvykle skvělo černé pouzdro s revolverem a na zádech služební samopal. Nic oslnivého a krom armádního nože nebyl nijak zvlášť vyzbrojený. Proč taky? Aby se bránil před dotěrným hmyzem kusy olova?
Pohled mu sjel na zajíce, kterého odnesli do ošetřovny ti felčaři, nebo rádoby pomocní bratři. Divil se že se zotavil tak rychle a trochu jej udivila i jeho "nová" část. Pohled však nebyl postřehnutelný a tak jen nabral do plic vzduch.
„Hej ty, droide. Ty jsi tu od té výpravy?“

si to jako skoro poslední člen výpravy.. namíříl rovnou k Droidovi. Pohlédle na Zajíce a rekl ''my se asi ješte neznáme'' a pak pohlédl na Izocoatla .. ''my však ano'' poté si prohlédl droida a párkrát na něj zaklepal

Nao zaregistroval pro sebe sama nový hlas. Ta bytost měla španělský přízvuk. Jen se ohléd přes své levé rameno, které nebylo díky bohu amputováno. Ještě se mu motala hlava, a zkučelo mu v ní. V jeho robo ruce mu cukalo a špatně se mu dýchalo. Ale přesto se zchopil a snažil se bolest zkrýt. Nešlo mu to...Ale přesto, toho zajímavého lišáka pozdravil: "Hola, todavía no lo sé. Soy Nao." a podal mu svou robo ruku, protože to tak bylo v odboji zvikem, podat levou ruku na pozdrav. Symbolizovalo to odlišnost a změnu. Jenže zapoměl, že se to v Emerald Peak nedělá a neuvědomil si to. Jeho robo ruka čekala natažená.

Sup dorazil jako poslední, na sobě měl černé triko, své psí známky a neprůstřelnou vestu. Na zádech pak nesl svého Gaussového mazlíka, připnutého nějakým pásem. Nohy měl oblečené v nějakém manchesterovém úboru. Chvíli tápal po náměstíčku, ačkoliv nebylo možné přehlédnout skupinku s droidem. No, on to dokázal. Brzy se však vzpamatoval a připojil se k nim, pokusil se nasadit optimistický ksicht, aby jim beze slov řekl, že je ten, kdo je z nich sociálně nejvíc pozadu. Voják se ve službě nesměje.. teda neměl by se. Pak se podíval na robota, trošku se mu hnusil jeho moderní design, bylo snad hustý dělat droidy určené k přívětivému mluvení a protokolu, aby vypadali jako kostry nějakého mimoně z kabinetu biologie? Podle mrchožrouta rozhodně ne..
Každopádně se rozhodl všechny jen pozdravit letmým kývnutím, když pak zdravil zajíce, zjistil, že robotů je tu zřejmě víc.. tedy jeden celý a jedna pětina, očividně. Protézy zachraňovali životy, ale brali zachráněným na lidskosti.. to je to hnusný.

Má pocit, jakoby se něco chtělo dostat do jeho mozku a převzít nadním kontrolu. Je celý zpocený. Pak si všimne jak naněj lehce znechuceně kouká nějakej mrhožrout...počkat to je ten vůl z Hperboloidu! Před očima mu zase běhali čísla a problíkavali něco jako vzpomínky. Otočil se směrem na supa. Vytasil svojí čepel a funivě řekl: "Máš...nějaký....problém?!" a natáhl čepel na supa. Díval se mu do jeho očí. V Naových očích vzplanul oheň zuřivosti...

Lila se pomaličku vkradla k ostatním. Byla tu málem tajně, přihlásila se jako úplně poslední a do této chvíle netušila, jestli se bude moct zúčastnit. Teď už celkem sebevědomě vystoupila a pohodila hlavou, až se jí vlasy, pečlivě vyčesaná, zaleskly ve slunci. Zářivě se usmála na všechny své nepřátele. Aj... zajíc má roboruku, pomyslela si, ale nahlas neřekla nic, Přece mu nemohla ublížit ta kulička. Musela by zranit i mě... dodala v myšlenkách, poněkud to nechápala. "Ahoj," řekla pak konečně nahlas. "Tady vtíravá Lila. Jdu s vámi," poznamenala a čekala ty zlostné reakce.

Droid by se pravděpodobně usmál, kdyby měl ústa, místo nich však měl jen nějaké reproduktory, skryté zraku přítomných, o nichž věděli jen konstruktéři.
"Vítám vás, drazí pánové. Jistě více, proč tu jste." Nea nechal bez odpovědi, na Santese se však podíval. "Milostivý pane, prosím, už to nedělejte." řekl s falešnou slušnosti, pak se vrátil pohledem ke skupince, konkrétně na Ize.

"Ano, jsem drahý pane." SCD má pravděpodobně naproramováno, aby všechny oslovoval jako své majitele, či majitelky.
Supa taky analyzoval svým strojovým pohledem, ale nevyjadřoval se k němu, nic mu neřekl. Když však zajíc provedl útok, Droid ho chytl za onu protézu a podíval se na něj.
"Pane zajíci, prosím, vyvarujte se fyzickému ublížení na vašem kolegovi. Mohl by se z toho vyvinout nepříjemný postih." Varuje, načež mu ruku stáhne dolů.
Jeho pohled vypadá skoro, jako kdyby se mračil, ale ani nemůže.. asi se to všem jen zdá. SCD se tedy rozhodne promluvit o výpravě.
"Takže, jsme tady, protože chtějí moji majitelé, aby jste prozkoumali naši džungli, jak je vám jistě známo, objevili jsme důkaz o mimozemské inteligenci. Pokud se s ní konfrontujeme, máme nařízeno je zdokumentovat, proto mám zabudovaný fotoaparát." Stiskne skryté tlačítko a otevře se s mechanickým zvukem komůrka s malý foťáčkem, načež si vyblejskne Izcoatla.
Droidovi se pak otevře něco jako malá tiskárna a z ní vyjede fotka. Blesk byl tak silný, že dokonce i pronikl skrze jeho skla, tudíž jsou vidět i jeho plazí oči.
"Domníváme se, že naše kolonie se překrývá se starobylým místem, které mohlo kdysi být jejich městem. Hluboko pod zemí jsme našli totiž známky jejich architektury."
Pak přišla Lila, Droid by se zase zamračil, ale neměl čím, takže nechal Lilu stát na místě a čekat.

Postával před droidem a pozoroval jej. Hlavou se mu honily skoro stejné myšlenky, jako supovi, aniž by o tom věděl. ten droid se mu hnusil. Nevypadal přívětivě, skoro až nebezpečně. Jaká v tom byla logika.
Čekal až přístroj skončí vyčištění hardwaru, softwaru a jiných blbostí, které bio nepotřeboval.
V té chvíli přikvačil Santes, který si svým pozdravem vysloužil pouhou změnu odlesku v černých sklech světločivé masky, načež jej nechal aby klepal na droida.
„Nech ho, těmhle mašinám tvrvá než se probudí.“ Řekl s jakýmsi odporem, načež se zahleděl na zajíce a na jeho ruku.
Tenhle měl očividně štěstí v tom že doktoři nevěděli co dělat s protézami a hned mu ji nahradili.
Podíval se na něj, avšak v tu chvíli se probudil droid a zajícovu ruku zachytil. Nechybělo málo a byla by tu bitka. Ani to nezačalo a děcka se už chtěla prát. S takovou bychom daleko nedošli. Řekl si Iz, načez se zahelděl na supa.
Zajímalo jej čím se provinil.
Svůj střed pozornsoti však nechal na droidu, který jej však vyfotil. V té chvíli přišel o oči. Málem. Snad... Chytil s eza obě skla a očima podrážděně zamrkal. Byl to jasný a záblesk a Iz by nechtěl vědět co by se mu stalo, kdyby jej vybleskl bez masky.
Po chvíi když oči přestaly zlobit, zakýval halvou a okamžitě se však vytasil s otázkou.„Jaká je šance že s nimi příjdeme do styku? Pokud jsou jejich města v troskách a zarostlé džunglí, nejspíše jich tam moc nepotkáme.“ Docela jej to zajímalo.

odpovědel Naovi ''Santes Francisca De Navvaro Santiego..tambien me disfrutando. me llaman Santes..(radsi prectete spoiler ) ''

Spoiler:

chtěl Naovi potřást packou ale nák te jeho nové části nevěřil... a zajíc se pak začal chovat trošku podivně tak jen sledoval co se děje... a sleduje supa a Zajíce. a poté zasáhne stroj. A z jeho skrytého úsměvu se rázem stane něco jako zklamání.. Jako když mu jídlo sežere náké zvíře. a po te Důkladně poslouchá droida a něco si poznamená na svém všeúčelovém mobilním zařízení.. .. najednou vydí blesk.. a groteskne oslepeného Izocoatla.. a všimně si nákého tlačítka na Droidovi stříbrné barvy a tak jej stiskně a pro jistotu rychle uskočí.
Lily si ztm ješte ani nestihl všimnout. Nebot byl zabrán do aktulaního dění.

Sup se děsně lekl, snad by spadl na záda, nebýt jeho pevných nohou. Nevěděl, že by zajíc byl tak agresivní, proto se taky rozhodl mlčet, na jeho otázku zavrtěl hlavou. Už tu má i nepřátele.. ach jo.
Zachránil ho droid, na jednu stranu se mu to hnusí a je to potupa, na druhou.. je mu tak nějak vděčný, že to udělal, ačkoliv to byla zásluha protokolu. Vince se tedy narovnal a omluvně se podíval na zajíce. "Omlouvám se ti.." odpověděl, popravdě nevěděl, co provedl, asi se díval na jeho ruku.
Pak přišla Lila, sup si všiml koutkem oka nějakého pohybu a instinktivně natočil jejím směrem hlavu. Když si však všiml, že to je Ona, tak se zase rychle zamaskoval pohledem na Droida a ke všemu si začal hvízdat. Pak jakoby nic kývl Lile na pozdrav a nic jiného nedělal. I když mu srdce bušilo ostošest, možná Neovým útokem, možná její přítomnosti, nebo to snad byl strach z výbuchu.

Droid započal přednášku, jeho pohled se mu nelíbil, asi má něco za lubem, třeba to je jen fraška, a Hans z nich chce udělat řízky. To by byl nadměru dobrý kauf. Z toho, co droid řekl nebyl o nic moudřejší, jaká je šance setkání s mimozemšťanem? Nulová, to ví přeci každý, ne?
Izův dotaz ho taky zajímal, takže vyčkal na odpověď, dokud jí droid nesdělil.

Santese si moc nevšímal.

"Fajn, skvělý, mohli bychom už vyrazit?" ozvala se kočka nedočkavým tónem, když droid dokončil svou přednášku. V obličeji jí hrály všechny mimické svaly, hrozně se těšila, že už vyjdou. Možná si bude moci napravit reputaci. V kapse měla pro jistotu několik kuliček své dokonalé trhaviny, v té druhé zase pár jiných, pro ni velice důležitých věcí. U pasu se jí houpala mačeta, schovaná v pouzdře, aby nikoho neohrožovala. Ostatně k ohrožování měla Lila jiné věci, než mačetu. Mnohem účinnější. Poškrábala se na zádech; vzala si zelený nátělník a maskáče, aby byla nenápadná v džungli, a teď toho litovala, protože nátělník nesmírně kousal.
Ostatních si příliš nevšímala. Ten plaz... Už jen jeho přítomnost jí byla nepříjemná. Santes ji nijak nezaujal, ze zajíce měla trochu vítr. Supa po očku pozorovala. Byla ráda, že není jediná, kdo si dělá nepřátele rychlostí blesku a tak mu věnovala jedno spiklenecké mrknutí.

Droid očekával dotazy, takže se rozhodl nejdřív odpovědět Gekonovi. "Je to jen jedno město, na celé planetě, či kontinentu jich určitě bylo více. Můžeme se právě nacházet třeba na vesničce zničené nájezdem." vysvětlí. "Historie naší civilizace trvá velmi dlouho, podle naších výzkumů, jsou nejstarší památky architektury a podobně staré půl století, takže byla vesnice zničená nedávno. Naši přátelé tu tedy musí někde být." dokončí.
Santes si dovolil sáhnout na droida, robot se tedy rozohnil. Tlačítko spustilo nějaký mechanismus, a z droidových úst se mělo něco vytratit. Jenže nic se neozvalo. Robot si tedy znovu zmáčkl tlačítko, které Santes vypnul a pak se na něj nasupil. "Pane Lišáku, prosím, nevypínejte mé audio."
Droida nejvíc naštvala Lily, tedy nenaštvala, on ani nevěděl, co je to vztek."Jistě, drahá slečno. nejprve bych ale prosil, aby jste potvrdili svou totožnost, zde prosím." SCD na kočku ukázal ukazovák a nahrál si ve skrytém dikdafonu její hlas, pak nabídl ukazovák i všem ostatním. "Je to pro snadnější spolupráci, lépe pak budu rozpoznávat vaše hlasy. Prozatím nejsem schopen bez určitých dat určit autora mluveného projevu." Vysvětlil své jednání, načež si nahrál se svolením přítomných jejich hlas. Jakmile měl hotovo, mohli vyrazit.
"Takže pánové.. dámo, můžeme jít." Oznámil, načež se samovolně vydal přímo směrem do džungle.

Iz potichu a hlavně poočku všechny sledoval a snažil se udělat si obrázek o tom co tu kdo dělá a čeho bude schopen, ovšem takhle rozmíchaný spolek ješta neviděl. Začínal mít pocit že celá cesta zkrachuje ještě než výjdou z Emerald Peak. A to by byla teprve sranda.
Otočil se na droida a poslouchal jeho odpověď. Kontakt s domorodci se mu ani krapet nezamlouval a upfímna řečeno nevěřil že s nimi budou jen tak vykecávat a jeho myšlenky začaly nabírat silný pesimistický spád. Jestli se nám podaří dojít až tam, jistojistě se ztratíme. A co k sakru myslel těmi přáteli?! U celího SCMO jsem neviděl aby do takhle riskantní mise cpali protokolárního droida a jen dva vojáky. Ti nahoře si musí fakt věřit...
Pomyslel si gekon a podíval se jinam. Po chvíli si ze zad stáhl samopal a zkontroloval jestli je nabitý. Nebyl....
Jedním zkušeným pohybem jej nabil načež jej zajistil a na řemeni si jej nechal volně viset a ležet na prsou. Kdyby mělo přeci jen k nějaké nemilé události dojít.
To stejné po chvíli udělal i s revolverem, ale nestihl to dodělat. Alespoń prozatím.
Ten lišák nejspíše dostál chvilku retardace a vylevlil se do totálního pošuka. Jakoby nechybělo že ho má na krku.
Preventivně si zakryl skla rukou a uskočil o pár kroků dozadu až se mu nohy zabořily do mazlavého bahna. Nebyl to však žádný problém a potom co se droid proti chování Santese a posléze i Lily, té kočky která sršela nedočkavostí, schoval revolver do pouzdra a podkal.
Droid nejspíše ukončil tento rozhovor a skupinku, která se celá hrnula do džungle uzemnil brzkou odpovědí že už konečně vyrazí.
Avšak i tak stroj nevyrazil a všem přikázal, nebo je spíše poprosil aby mu něco řekli. Rozpoznávací mechanizmus Izcoatl ignoroval a tak se podřídil. Nevěděl ani za mák k čemu to poté droidovi bude. Alespoň mohli konečně vyrazit.

Gekon se tiše zařadil na kraj skupinky aby mohl střílet z čistého úhlu a nemusel vystavovat ostatní nebezpečí a společně s ostatními vyrazil za droidem. Bahno a základna se brzy změnila na bahno a otravnou džungli. Ještě že vyrůstal na Yucatánu.

//Sry za chyby. Píšu z mobilu na wi-fi, takže mám přehled :3

se podívá na droida '' alpon vím čím tě vypnout, když budeš moc kecat. '' potom jakoby lišácky mrkl cehož si nemohl prakticky nikdo všimnout když se koukal na Droida. Poté co droid namířil na něj svůj ukazováček.. chvilku koukal na droida.. ale pak cosi co nikdo nemohl slyšet řekl. A Po té co Droid dokončil tutu činost a oznámil tak očekávaný začátek výpravy.. se Santes dal po cestě do chůze.. no vzhledem k temu že to tam bylo řádně zarostlé se ani o ňáké normální cestě hovořit nedalo. Tak si pomocí svého nože občas prosekl cestu... ve chvíli co se dostal do blízkosti Lily na ní mávl i když nečekal žádné vřelé pozdravení... a tak si dál hleděl svého.

Bahno už mu nikterak nevadilo když v něm už několik hodin stál a mněl jej všude na tlapkách..
Polední slunko ale to bahno začalo celkem měnit ''místy'' na pevnou zem, která mněla hrubou strukturu s kousky listí co zpadali na zem. To se lišákovi náramně zamlouvalo. Mezitím ho vcelku zajímalo jak na to Slunce bude reagovat Izocoatl.

Džunglí také začal poletovat náký zvláštní hmyz který mněl na hlavičce smeřující v před... Takovou trošku silnější jehlu která vyhlížela dost ostře, okraje křídel mněl pokrytá jemními jehličkami které při letu vytvářeli takové zelené lemováni okolo křidel... asi to bude kvůli temu aby se ten hmyz nikdo během letu nepokokoušel chytat.. pomyslel si. Tělo teho hmyzu bylo štíhlé a dosti podobné vášce. Doufal že tento hmyz po něm v noci nepůjde, nevypadá to že by v této polední době ten hmyz o ně jevil zájem, ale hladově kruží a pohybuje se spolu s výpravou. Jako by ten hmyz čekal na to až se někde utáboříme...

Supem spiklenecké mrknutí od kočky otřáslo zevnitř, takže se rozhodl jej navenek ignorovat a pro jistotu se schovat za Izcoatla. I když ty její výbušniny.. tohle je na draka proboha. Droidovo mlení vnímal jen tak na okraj, jeho to popravdě už přestalo zajímat, byli tu mimoni a to je hlavní..
Sup chtěl hlavně vypadnout, celý se svíjel.. každý věděl, o koho se jedná, je to jasné, jak je submisivní, frigidní..
Začal sledovat Santese, jeho počínání bylo směšné, či hloupé, ale se supem to nic nedělalo. Jen tam stál a sledoval robotovu odpověď a následné odseknutí Lišáka. Už se nemohl dočkat, až se hnou z místa. Robot mu ovšem chtěl nabídnout k olíznutí jeho prst. Sup se tedy rozhodl mu odpovědět do blbce.
Po blbci se konečně hnuli z místa a vydali se do džungle, jaký to krásný pocit, pracovat a neválet šunky. Hmyz ignoroval, mohl jej kdykoliv odradit přesnou ránou z pušky, až tak byl přesný.. ale neměl zapotřebí, otravovali Santese a ne jeho, to je to hlavní.

Lila se usmála na droida, ona vůbec měla dojem, že se na všechno kolem sebe musí usmívat, a to zrovna takhle. Nesmírně podle a napůl šíleně. Hmyz, který tu všude poletoval, ji nesmírně štval, ale netušila, jestli by bylo vhodné na něj použít repelent, který si přivezla ze země. Ještě aby se ty potvory nezvětšily a nezačaly být agresivní, pomyslela si Lila, a protočila oči.
Prohlížela si celou sestavu, která se pomalu dala do kroku. Jestli na ně něco zaútočí, mají asi takovou šanci se ubránit, jako čokoládový dort sežrání... Myšlenky tohoto stylu se kočce honily hlavou, když vycházeli. Nemohla spoléhat ani na své bouchací kuličky, jak říkala malým, ale nesmírně účinným bombám, které už v samotném Emerald Peak několikrát použila. Bála se, že když je někam hodí, vystartují po ní ti dva inteligenti, zajíc a ten odporný plaz a rozstřílí ji na kousíčky, aby to nemohla provést znova. Ovšem, pokud by se museli ubránit, je malý výbuch jedno z přijatelných řešení... A možná by jí to i prošlo. Pokud by se ovšem nezačali pídit, odkud ty výbušniny má.
Ten hmyz ji otravoval čím dál víc. Došlo jí, že útočí asi jen na ty, kteří mají kožíšek, protože plaz i sup zůstali uchráněni. Napřáhla se a srazila jednu "vážku" k zemi. Pak se vítězoslavně usmála a pokračovala za ostatními. Doufala jen, že hmyz není jedovatý na dotek...

10. den

Droid vylezl ze křoví někam na mýtinku, v džungli už byl dost dlouho a taky byl umazaný od všelijakých věcí, takže ztratil svůj někdejší lesk. Nicméně ono malé prostranství, co objevil, považoval za dobré místo k utáboření. Vysunul tedy ze svých zad jakousi anténku a začal pípat, pípání má každý rád.

Proto by k němu měli všichni členové skupiny přijít a co nejrychleji ho najít. Chtěl je mít všechny pohromadě. Podíval se na nebe a analyzoval polohu slunce, načež určit zeměpisnou polohu od Kolonie, vskutku zajímavé.

Ušly celkem značné množství kroků, tedy lépe řečeno 11 2485. To se určitě bude hodit do nějaké statistiky. Jakmile měl analýzu okolí hotovou, posadil se na kmen stromu, načež se jeho trojúhelníkové fotoreceptory mírně pootočily doleva a pak značně více doprava. To se rozhlížel, ale nikoho nenašel, pípání stále dělalo svou práci, určitě někdo přijde.

Iz se rozhlížel po džungli, přičemž překračoval a umně přelézal jakékoli teréní nerovnosti počínaje balvany a konče kmeny stromů a nepříčetně ostrými šlahouny jenž sebou cukaly jako živé a ještě více se zamotávaly do nohou. Prostě peklo jako ve Vietnamu, nebo někde jinde.
Gekon si ale nepamatoval že by mu džungle přišla někdy tak otravná a za bůh se snažil vyhnout keřům s ostrými trny, jenž bylo kdo ví proč, všude okolo taky bohatě dost, přeskočil další kmen a ohlédl se dozadu kde výletníci zápasili s nějakým hmyzem a brzy jej dohonili.
Bůh ví jak dlouho vlastně šli. Chmm.... Emerald jsme už nechali dávno za sebou. Kde jsme to asi teď. Pomyslel si Iz když pozoroval tu část oblohy, kterou nezakrývaly mohutné haluze stromů, jenž skrz sebe nepropouštěli mnoho světla. Vůbec se začalo nějak šeřit div že ostatní nezakopávali o kofeny stromů a další nepříjemné mlází...
Otočil se a... ,,Kde je ten zatracenej plecháč?!“ Křikl když mu droid prostě zmizel z dohledu a odlétl si bůh ví kam.

Po nějaké době se ozvalo pípání. Ve směsici zvuků pralesa to bylo něco co zajisté upotalo jeho smysly. Tóny o vysoké frekvenci vůbec miloval, přeci je nemůže slyšet nikdo nepovolaný... Tiše zaklel, načež si dal pušku na záda a sklonil se, načež vyskočil na strom a zaostřil smysly.
Sluch sice neměl bůh ví jak dobrý ale okamžitě rozeznal odkud ten zvuk přes neproniknutelnou hradbu stromů vychází.
Pustil se jednou rukou stromu s vrásčitou kůrou a skočil dolů načež se rozběhl a brzy zmizel v křoví.
Běžel nějaký ten kus, dokud nedoběhl k paloučku kde spatřil droida a dřív než se stačil nadechnout, rozhlédl se jestli jej zbytek výpravy následoval.

Pokud ano, vyšel k droidovi a mlčky jej skrz svá skla sledoval. Pakliže ne, odběhl kus do džungle a počal je hledat, jakmile je našel, sdělil Gregorovi kde droid je a odvedl skupinku tím směrem. Pokud jej však měli vůli následovat.

Sup se celou cestou trmácel jako blbec, nějak si to slovo oblíbil. Odhrnoval větve, šlápal do bláta, sem tam zabil nějaký otravný hmyz.. jinak skoro nic zvláštního. Myslel si, že budou jako Indiana Jones v nějakém chrámu, ale to bylo vážně dětské jednání, tady v téhle díře se přeci nic neděje a dít nemůže.

Skupinka se mu dávno vytratila z dohledu, on to ovšem nevěděl, teď jen myslel na nějaké šťavnaté ovoce, co by utrhl a snědl, v tuhle chvíli by dal cokoliv za to, kdyby byl špaček, nebo savec, ty to měli s kousáním, nebo vysáváním ovoce vždycky jednodušší.. i když jemu by spíš chutnalo nějaké mrtvé zvíře. Dneska má ale spíš chuť na ovoce, taky je to to nejlepší, co může v téhle díře jíst, nic jiného tu není a nebude. Pak se mu v hlavě rozsvítilo, kde jsou všichni? Teď je sní nějaká mimozemská šelma, a to kvůli pošlému snění o pomeranči..

Ne, počkat.. slyší pípání.. to je ta plechovka, určitě se jí něco stalo a on o tom nic neví. Rozeběhne se tedy za zvukem, běží za zvukem asi pět minut, načež se objeví na stejné mýtince jako Gekon a droid, kontaktování od Ize se asi nezdařilo, žádné nedostal.. ale je tu, to je hlavní.