Ošetřovna

Sedí v kanceláři pro doktory a sestry s otevřenými dveřmi , ačkoliv nikdo v ošetřovně není tak kouká do nemocničního pokoje a na dveře, z kterých se nejvíce vchází. Pravou ruku má položenou na stole a ťuká s prsty do stolu. "To je zase nuda, nikdo nikde." řekne znuděně , spíše chce zase něco provést

Drakovi se vlečení moc nelíbí ale co s nimi má dělat pokud se nechce z ochrankou hádat může se jen mlít a bránit se vrčením. Bože jak nesnáší ošetřovny. Zabavili mu všechny věci co měl u sebe a dali na stolek a oblečeného přikurtovaly na lehátku. Tak teď je v háji jen kouká směrem ke dveřím kde je jeho Nemesis v bílém plášti a snaží se pouta přetrhnout na což ani drakova síla nestačí takže je namydlenej, spíše přivázanej a vydán na milost a nemilost šílenému řezníkovi který co nevidět ho přijde navštívit a začne ho rozebírat jako on rozebírá motory. Po chvíli už jen zatíná pěsti, ten den se vyvíjí nejdřív se dozví že se nedostane zpátky, jelikož zaměstnavatel zkrachoval takže tu uvízne a teď tohle. Co přijde dál?

Samozřejmě klepání uslyší a jde hned otevřít , kde uvidí všechny kdo tam jsou. "Hm.. Pokusím se co s tím udělám" řekne a pousměje se, v úsměvu je vidět, že už má něco připraveného a když oba dva, co dovlekli a přivázali toho draka na lůžku , jde k němu . "Ehm, zdravým , Vy prý nechcete povinné vojenské ošetření, já Vám dám" řekne naštvaně a přiblíží se blíže k němu a prohlíží ho.

Bílomodrej drak po těch slovech zbledne ještě více a zacuká sebou. Má najednou hrůzu ještě větší než předtím. Šupiny jsou sice pevné, ale injekční stříkačka si cestu najde a jeho černá kombinéza ho taky neochrání. Chce pryč rychle někam honem pryč. " To je mílka. Já žádný ošetření nepotřebuji. Sem zdravej jak rybka"

Je vidět, že na toto má trpělivost "Tak hele, u mě žádné jsem zdravý jako rybka neplatí, je to jen prohlídka a jen jedna injekce nic víc nic míň! " nechá draka připevněného k posteli a odejde do své kanceláře, v kanceláři si najde injekční stříkačku , na ošetření a jde zpět k drakovi. "Tákže, kde jsme to přestali?" ptá se sama sebe a poté přejde s injekcí k drakovi a píchne mu jí do ruky. "To je vše, teď jen prohlídka" odvětí, jako by to nic nebylo.

Drak po zaražení injekce kvalifikovaně zaječí jako kdyby ho bodla nožem. To by radši držel v ruce uranovou tyč nebo měl bombu pod ocasem než tohle. "Pro vás je to jen pro mě je to noční můra" zařve a snaží se zase ze všech sil vyškubnout ven a nedívat se na injekci která je teď plná jeho světle rudé krve. Chce utéct chce pryč chce co nejdál.

"Tak hele, ještě tě doktoři nezabili tak mlč"změní tón a koukne mu přímo do očí a poté si prohlídne jeho krev a položí jí vedle na stůl "jinak vypadáš dobře, zítra ráno tě pustíme" řekne odhodlaně a injekční stříkačku si vezme do packy a odnese do své kanceláře, položí injekční stříkačku na stůl a vrátí se zpátky k drakovi "budete chtít rozvázat , nebo budete zavázaný, jestli rozvázat, tak musíte slíbit že neutečete ani nic jiného neprovedete" řekne a zamračí se

Utíkat? Kam bycha si mohl utýct na neznámí planetě. Klidně mě rozvažte uvědomil si holí fakt i kdyby odsud zdrhnul tak neuteče daleko maximálně do džungle kde poslouží jako večeře místním druhů a to s emu ještě nechce. Takže radši zůstane tady a bude tiše doufat že odsud zítra vypadne a bude mít od ošetřovny na pár let zase pokoj. Na pár desítek let pokud bude mít kliku. Spíše přemýšlí co bude dál prohlídky většinou odběrem krve nekončí.

Rozváže tedy draka a sedne si vedle něj na židli "a proč se tolik bojíte doktorů?" vyptává se, na prohlídku zapomněla i když vypadá že je doopravdy zdravý.. Ruce má položené na kolenou a nohu má přes nohu, kouká na draka a čeká na jeho odpověď

Prostě s ebojím stačí? une očima, je to ěnco do čeho s emu nechce mluvit.. jen si vzpomene na to co se stalo a úplně se naježí. "Ehm mám se před porkačováním prohlídky svlíknout nebo tak něco. Rád bych to měl už za sebou" koukne na ni a je vidět že je naprosto vyplašený, kór teď když vylezl bubák ze skříně a nabral svoji podobu. A je to pořádnej macek zvící velikosti Macochy.

Postaví se a rozhlédne se po ošetřovně "Ne nemusíte, toto mi stačí " řekne rozvážně a pohledem zůstane na své kanceláři "kdyby něco stačí zaklepat, budu v ošetřovně" řekne unaveně a odejde dovnitř své kanceláře a zavře za sebou dveře

"Ne děkuji nic nepotřebuji" Zachumlá se do peřin zamručí si pro sebe a snaží se usnout aby tuhle hrůznou věc zaspal. Teda ne že by se mu dařilo převaluje se dlouho sem a tam a trvá mu dost dlouho než zabere. Ale jakmile se mu to povede tak začne hlasitě chrápat a chrápe takhle a ž do rána. Zní to jako sjezd dřevorubců.

Ráno se v kanceláři probudí a jde se podívat na pacienta "Tak a už můžete jít..." udělá menší odmlku a pak se usměje , poté odejde zase zpět do kanceláře, sedne si na sesterskou židli a kouká zase do poloprázdné ošetřovny.

"Velice vám děkuji" vstane sebere si zase svoje věci a opráší se "No kdyby jste potřebovala někdy technika stačí řict " usměje se na ni mile a pomalu couvá ke dveřím jako by se bál že ho zadrží když udělá moc prudkej pohyb.

Přijde ke dveřím ošetřovny a zaťuká: "Haloooo....? Je tam někdo? Čeká venku na odpověď...Mezitím se opře o zeď a čeká. Mezití se rozhlíží po Hyperboloidu, jestli se někdo objeví...

Když uslyší klepání rozejde se k nim, a otevře, když uvidí králíka, co vypadá jak ninja malinko se zlekne "Uh, dobrý den." pozdraví a pokusí se o milý úsměv, který se nedaří, v jejích očích je vidět zloba a nenávist, ale to až když se do nich někdo podívá.. Jinak vypadá jako milá vlčice

Lila doběhla k ošetřovně s pořádným sakrováním. Jednu packu měla celou od krve, a tvář zkroucenou bolestí. "Pomůže mi někdo?" ozvala se poněkud roztřeseným hlasem směrem k sestře. Stala se jí velice nemilá věc. Při vstávání z postele sáhla přímo na skleničku, kterou svou vahou rozbila a střep si bolestně zarazila do polštářku dlaně. Rána nebyla příliš velká, ale Lila byla toho názoru, že by bylo vhodné ji omotat obinadlem, už jen z toho důvodu, protože jí kapala krev do výbušnin... což bylo nepříjemné. Pak si všimla zajíce. "Zase ty?" blýsklo jí v očích nepřátelsky.

Drak se zarazí a kouká na nově příchozí jak na zjevení a zaraženě si je prohlíží.. "Ehm jak můžu pomoct?" A je to tady zase se do něčeho namáčí tohle zavání průšvihem. A to velikým. No aspoň se nebude nudit

Podívá se na přicházející , nejspíše kočku a prohlídne jí, vidí packu od krve "Co se stalo?" drží v ruce svůj zápisník a prohlížejíc zajíce s kočkou to jsou asi nepřátelé pomyslí si a čeká odpověď té kočky.

Jen mimo hraní...Mám na sobě montérky a né moji "ninja" uniformu...tu mám jen když sabotuju Emerald Peak ...ale z5 k hraní...
Lekne se kočky...."Jo zase já...panebože co se ti stalo?! Jseš v pořádku?" snaží se být trošku milejší...když to včera trošku moc přepísk....koukne na vlčici "Jen se mi zdálo že tu bylo nějak moc mrtvo..tak jsem se snažil najít někoho...Ale teď dejte radši do cajku tady paninku..." řekne aby ji přátelsky vyprovokoval....

"Sáhla jsem na skleničku, odpoví sestře." Pak se otočí k zajícovi a v očích jí zlostně zablýskne. "Ještě jedna paninka a dám ti za uši, chlapečku!" odpověděla mu vztekle a pohodila hlavou, až se její rudé vlasy zaleskly na slunci. Měla chuť mu zase jednu vrazit, ale neměla k tomu sílu. Cítila se mizerně, ruka jí pořád dost krvácela a ona nemohla ani sáhnout do kapsy pro kuličku, aby rozmetala něco v okolí na maličké kousíčky a dala tak najevo své emoce.
//Lidi, snažte se trochu ty příspěvky rozepisovat...

// @Lila: Já vím, někdy je to hrozný.. btw, mám se přidat, nebo mě tu nechcete? :>

//jo, přidaj sa:-D Lila je děsně nervní, nemá ráda, když nemůže pět minut šahat na výbušniny...